strIdMm =
strIdMenu = 3
imax = 6
strSmenu =
jmax = 6
errcode = 1
Středisko hiporehabilitace Pirueta
 
Stora Enso, Ždírec nad Doubravou
Bosch Diesel, s.r.o. Spacecom
Amylon Hartmann Rico
ČEZ DVOŘÁK stavby pozemních komunikací
Televize HBin Okrasné rostliny Křesťan
Tiskárny Havlíčkův Brod Puškařství Lubomír Hepner
Petr Musil, Choceň Kooperativa
Crespo, s.r.o. - reklamní společnost Pivovar Rebel Havlíčkův Brod
MUDr. Eva Cyrusová, Havlíčkův Brod Město Havlíčkův Brod
Centrum přípravy koní pro hipoterapii CHRPA Boutique Jana
Mgr. radim Horsinka, Ostrava Egis
Česká pojišťovna ČSOB
Pfizer Lundbeck
Angelini Vipharm Slovakia
Sandoz Sanofi

Hiporehabilitace

je komplexní multidisciplinární rehabilitační metoda využívající koně pro léčebné účely. Tato léčebná metoda vznikla v 60.letech 20.století, v Čechách se začala rozvíjet v 80.letech a jejím průkopníkem byla MUDr. Lia Frantalová z Dětské Hamzovy léčebny Luže-Košumberk.

Hiporehabilitace zahrnuje 3 směry:

  1. hipoterapie HT - rehabilitační metoda pro pohybově postižené, která využívá hlavně tělesné faktory mechanismu účinku jízdy na koni.
  2. a) terapie s využitím koní pomocí psychologických prostředků TVKPP, kde se využívá hlavně psychických vlastností koně a ten je zařazen do terapeutického procesu jako koterapeut. Tento směr rozvíjíme v Psychiatrické léčebně Havlíčkův Brod.
    b) aktivity s využitím koní AVK - používají se v oblasti sociální a pedagogické
  3. sportovní ježdění hendikepovaných - při kterém pohybově i duševně hendikepovaní sportovci trénují jízdu na koni a účastní se různých závodů (sem patří např. paravoltiž, paradrezura, parawestern)

Hiporehabilitace,...

...která je doménou rehabilitačních lékařů a fyzioterapeutů, využívá specifický pohyb koně - to je trojí pohyb hřbetu koně (zepředu dozadu, zboku na bok, nahoru dolů). Tento složitý pohyb se střídá v 16 kombinacích podle toho, kterou nohou kůň vykročí (toto za minutu obnáší 110 impulsů). Pohyb koně si vynucuje pohybovou kompenzaci ze strany jezdce. Každé vychýlení hřbetu koně vyvolá celou serii posturálních reflexů, nutných k udržení rovnováhy jezdce. Dochází k facilitaci senzomotorické integrace, koordinaci pohybu, narušování patologických pohybových stereotypů. Pro tělesně postiženého toto představuje vlastní specifickou rehabilitaci. Trup diparetika je vystaven účinku pohybu koňského hřbetu, který vyvolává v trupu stejné pochody jako fyziologický pohyb zdravých dolních končetin při chůzi - to je základ hiporehabilitace a její specifikum, které žádná jiná metoda nemůže diparetikovi poskytnout. Fyziologická chůze koně také rehabilituje patologickou chůzi člověka.

Hiporehabilitace využívá i tělesné teploty koně, což je významný relaxační faktor pro ztuhlé svalstvo u tělesně postižených. Uvolnění svalů jde ruku v ruce s uvolněním duševním, což lze využívat také při psychoterapeutickém ježdění jako obdobu autogenního tréninku.

O co jde při TVKPP?

Kontakt

Pacienti s psychózou (zvláště s autistickými rysy) navážou snáze kontakt se zvířetem než s člověkem a tento kontakt je spíš neverbální než verbální. Kůň se pak stává prostředníkem mezi pacientem a terapeutem. Cílem je vytváření kontaktu pacient-terapeut.

Komunikace

Kůň se stává prostředníkem mezi pacientem a terapeutem také při rozvoji vzájemné komunikace. Komunikace se rozvíjí i ve skupině mezi pacienty navzájem.

Vztah

Vytvářením kontaktu mezi pacientem a terapeutem, rozvíjením jejich vzájemné komunikace a prostřednictvím vztahu pacienta ke zvířeti se může vytvářet vztah pacienta a terapeuta, a tak se mohou otevřít dveře k další psychoterapeutické spolupráci. Důležitá je bezpečná atmosféra stáje podporující odstranění úzkosti a nedůvěry.

Motivace

Velké, živé, impozantní zvíře je silným motivačním činitelem pro spolupráci pacienta s terapeutem a pro vzájemnou spolupráci ve skupině. Prostřednictvím koně často naváže terapeut spolupráci s dosud nespolupracujícím pacientem. Zlepšují se také volní vlastnosti pacientů.

Pozornost

Při intenzivním kontaktu s koněm je pacient nucen k soustředění pozornosti, je velmi emočně angažován, jeho chování je neustále konfrontováno s jednoznačnými a okamžitými reakcemi koně. V takové situaci se často "ztratí" problémový příznak (např.bolesti hlavy, koktavost, úzkost, stereotypní stesky atd.), protože pozornost je upřena na práci s koněm. Tuto "ztrátu" lze pak reflektovat a hledat možnosti, kdy by ke ztrátě mohlo docházet také v jiných situacích v běžném životě.

Emotivita

Při psychoterapeutickém ježdění dochází k významnému oživení emotivity u většiny pacientů, kteří mají emotivitu plošší nebo jsou laděni subdepresivně. Kůň také díky své emoční neutralitě, nezaujatosti a nepřítomnosti předsudků umožňuje člověku získat emočně korektivní zkušenost. Důležitou roli hraje strach a jeho překonávání při práci s koněm, čímž se podporuje zvyšování sebehodnocení pacienta a získávání pocitu jeho vlastní kompetence.

Chování

Při TVKPP lze pracovat na změně nepřiměřeně submisivního nebo naopak nepřiměřeně agresivního chování. Díky práci prostřednictvím koně se terapeut snadno vyvaruje kritiky pacientova neadekvátního chování, protože kůň nekritizuje, ale má své jasné potřeby. Využívají se techniky, které vyžadujují dominantní nebo naopak podřídivý projev ze strany pacienta. Pacient pak může reflektovat svou zkušenost se vztahem ke koni a práci s koněm, může objevovat své skryté rezervy či alternativy chování. Svým stabilním jednáním kůň usměrňuje nepřiměřené jednání pacienta. Toho se využívá např. u dětí s poruchami chování. Pokud si dítě přinese "zlobení" do stáje, nemůže lekce proběhnout, protože kůň to jednoduše nedovolí.

Nácvik kognitivních funkcí

Učením součástí jezdecké výstroje, opakováním různých informací o koních se nenásilně trénují kognitivní funkce.

Zlepšení kvality života

Možnost přicházet pravidelně ke koním do stáje a účastnit se TVKPP představuje pro dlouhodobě (nebo dokonce i trvale) hospitalizované pacienty významné zlepšení celkové kvality jejich života.

O co jde ve vztahu kůň - člověk?

V kontaktu s koněm jsme omezeni pouze na neverbální rovinu a z komunikace je tak vyloučena dvojznačnost. Kůň přirozeně akceptuje jednání člověka jen tehdy, když je pro něho vše v pořádku, jinak dá okamžitě najevo svůj nesouhlas, ovšem bez jakýchkoli morálních odsouzení a emočních trestů. Kůň reaguje přímo a je vždy autentický, nezvažuje následky svého jednání, nejedná pod vlivem sociálního konstruování, existuje mimo dominantní či jiný diskurs - tedy přijímá nebo odmítá člověka dle toho, jak mu velí jeho přirozenost. Pokud jsou myšlení, pocity a jednání člověka vzájemně protichůdné a rozporné, je ve styku s koněm na tento nesoulad neustále upozorňován neverbální komunikací koně. Díky této zpětné vazbě může člověk postupně nahlédnout rozpor ve svých způsobech komunikace a může se učit přímosti a jednoznačnosti, tak jak je ve vztahu ke koni sám prožívá. Člověk si musí uvědomit, co chce, musí být sebejistý a důsledný, musí dostat pod kontrolu svůj strach a převzít odpovědnost, jestliže chce, aby jej kůň následoval a respektoval. Pokud se k tomu dopracuje, může dospět i k sebereflexi vlastní schopnosti mít moc nad svým jednáním, myšlením, emocemi a také životem. V přímém a intenzivním kontaktu může kůň pomoci člověku hledat alternativní příběh jeho života. Práce a vztah s koněm je velmi inspirativní, rozvíjí kreativitu a napomáhá sebepoznání.

Krátce bych se chtěla také zmínit, proč právě kůň je tak vhodným zvířetem pro terapeutickou spolupráci (a to samozřejmě v různých psychoterapeutických přístupech). Kůň volně žijící v přírodě nezbytně potřebuje ke svému přežití neuvěřitelně citlivou senzorickou výbavu, protože jeho primárním přirozeným chováním je útěk od nebezpečí. Kůň je zvíře na útěku. Díky svým vyvinutým smyslům je schopen vnímat podprahové signály, které člověku běžně unikají. Informace o tom, jak se cítíme, vyjadřujeme ne zcela vědomě neverbální komunikací - tedy způsobem pohybu a postoje, napětím svalstva - nebo způsobem verbální komunikace - tedy intenzitou a intonací hlasu, chvěním hlasu, artikulací. Kůň tyto naše nevědomé signály velmi dobře vnímá a okamžitě na ně reaguje. Můžeme si být téměř jistí, že jej v tomto směru neoklameme. Kůň je stádové zvíře a je pro něj přirozená hierarchie vztahů ve stádu, kterému velí jedna dominantní klisna. Dle přístupu přirozeného kontaktu s koněm Monty Robertsovy školy je pro člověka potřebné a výhodné získat postavení této dominantní klisny vůči svému koni, samozřejmě prostřednictvím jasné neverbální komunikace odvozené z přirozených podmínek stáda.

Významnou roli hraje také velikost a mohutnost koně několikanásobně převyšující člověka a ušlechtilý zjev koně. V přímém kontaktu nelze koně ignorovat, musíte ho brát vážně a jste nuceni se nějak projevit.

Předpokladem úspěchu TVKPP je bezpečná atmosféra stáje, zkušený a zručný terapeut, který ví, co dělá a kam směřuje, speciálně trénovaný a zkušený kůň, kterého tento druh práce baví, a klient, který dá této dvojici svou důvěru.

Literatura

  • Klik,J.: Psychoterapeutické principy v průběhu hiporehabilitace. Rehabilitace a fyzikální lékařství, č.4,1995, s. 179-180
  • Klik,J.: Použití hiporehabilitace u duševních poruch. Česká a Slovenská psychiatrie 93,2,1997, s.81-85
  • Sadovská,J.: Hippoterapia: Koň ako koterapeut v procese psychoterapie. Česká a Slovenská psychiatrie, 96,5,2000, s. 267-269

zpracovala MUDr. A. Mašková